Jsou lidské emise CO2 zodpovědné za nárůst koncentrací skleníkových plynů v atmosféře?

Bezprecedentní nárůst CO₂ je dobře zdokumentovaný a v současnosti je pravděpodobně nejvyšší za mnoho milionů let.

Celkově jsou tak lidské emise CO₂ gigantické. Od počátku průmyslové revoluce jde o zhruba 2,5 bilionu tun CO₂, což je více než celková váha suché biomasy (tedy váha všech živých věcí na Zemi) nebo veškerých věcí, které lidé vytvořili.

Je pravdou, že přirozené emise jsou pouze cca 3,5 % celkového ročního uhlíkového cyklu. Nicméně to neznamená, že jsou nízké. Jedná se o téměř 37 miliard tun ročně. Přírodní zdroje sice CO₂ uvolňují ve větší míře než lidské zdroje, ale také je zase nazpět všechny absorbují a dlouhodobě je jejich poměr vyvážený. Pokud by tomu tak nebylo, tak by se dlouhodobě CO₂ z přírodních zdrojů v atmosféře hromadilo a nakonec by vedlo k takovému oteplení, že by život nebyl možný. Ve skutečnosti biosféra kompenzuje přibližně polovinu lidské emise tím, že je ukládá (do oceánů — 25% — nebo do organického materiálu prostřednictvím fotosyntézy — 30%). Tyto absorbční schopnosti mají své limity a již dnes vidíme zneklidňující náznaky, že ekosystémy tento nápor přestávají zvládat — například arktické ekosystémy se začínají překlápět z pohlcovačů do zdrojů uhlíku, něco podobného lze vidět i v amazonském pralese.

Pokud bude tepelný/klimatický stres příliš velký, může se dokonce stát, že se z umírajících ekosystémů začne CO₂ začne zpět uvolňovat od atmosféry. Např. oceány s rostoucí teplotou nemohou vázat tolik CO₂ a vrátí ho zpátky do atmosféry, lesy v Evropě se vlivem špatného hospodaření a oteplování mění z uhlíkového pohlcovače na uhlíkového producenta, případně produkují emise při požárech, a vyšší teploty urychlují mikrobiální rozkladné procesy, jenž též uvolňují uhlík do atmosféry, a tím lidmi způsobené oteplení dále urychlují.