evidence.ninja

1 Falešní experti

Tato technika spočívá v prezentaci názorů jedinců nebo skupin, kteří nemají relevantní odborné znalosti v dané oblasti, ale jsou prezentováni jako autority, aby zpochybnili většinovou vědeckou shodu.

V českém kontextu šlo například o publicisty, historiky či geology, kteří o klimatu v médiích často hovořili, ale neměli relevantní odborné výstupy ani expertízu. Šlo o „hlasitou menšinu“, která pomohla na čas zviklat veřejné mínění ohledně potřebnosti klimatické akce. Vliv falešných odborníků v médiích nelze asi nikdy zcela odbourat, s ohledem na obecně velkou důvěru většinové veřejnosti v „experty“, tedy jakékoli držitele diplomu, byť třeba nerelevantního (srovnatelně v době pandemie COVID-19). Význam těchto expertů na okraji vědy bývá zveličován také silně medializovanými „peticemi vědců“, jako byla například Oregonská petice, jež bojovala proti Kjótskému protokolu, ale relevantní klimatologickou odbornost měl jen zlomek signatářů.

Falešní experti

Osoby nebo instituce nekompetentní v daném oboru jsou neadekvátně prezentováni jako relevantní experti v dané věci, např. změně klimatu. Cílem je vytvořit dojem kontroverze ve vědě. 

Příklad:

Změnu klimatu zpochybňují publicisté, historici, či ekonomové bez relevantní odborné expertízy či výstupů.  

Varianty

Množství falešných expertů (Bulk Fake Experts)

Argumentace větším množstvím pseudo-odborníků s cílem zpochybnit vědecký konsensus. Typicky odkaz na velký počet signatářů petice, zpochybňující závažnost změny klimatu (často s vědeckými tituly, ale bez relevantní odbornosti v dané oblasti). V minulosti šlo o Oregonskou petici nebo prohlášení CLINTEL. 

Příklad:

Global Warming Petition Project: více než 31 000 absolventů přírodovědných oborů podepsalo prohlášení, že lidé nenarušují klima. Přes 99 % z nich však nemělo žádnou výzkumnou expertízu v klimatologii.

Zveličená menšina (Magnified Minority)

Strategie, při níž jsou uměle zesilovány a zviditelňovány názory několika málo vědců, kteří nesouhlasí s většinovým odborným stanoviskem. Jde o rozšířenou strategii, která je posilována tendencí médií o „vyváženost“ (ve skutečnosti falešná vyváženost). 

Příklad (Zdůrazňování názoru jednotlivce proti širokému konsensu):

Profesor X, renomovaný fyzik, tvrdí, že současné oteplování je jen přirozený jev, takže klimatologové se mýlí.

Falešná debata (Fake Debate)

Prezentace zástupců vědy a pseudovědy v rovnocenném, konfrontačním formátu, což vytváří mylný dojem probíhající vědecké debaty tam, kde v základních otázkách ve skutečnosti panuje vědecká shoda (např. renomovaný vědec s odbornými výstupy a popíračský blogger bez odborných výstupů diskutují o příčinách klimatické změny). Tendence médií poskytnout prostor „obě stranám sporu“ generuje falešnou vyváženost a nevědeckým názorům poskytuje nepřiměřenou mediální pozornost. 

Příklad:

Popírači změny klimatu by měli dostat stejný mediální prostor jako klimatologové, aby byla debata vyváženější.