Mapa technik manipulací
Zorientovat se ve způsobech, jimiž klimaskeptici diskreditují klimatickou vědu, není snadné a laik se v nich vlastně snadno ztratí. Ostatně i teoretikové vědy se o podrobnější zmapování technik klimatických dezinformací pokoušejí až v poslední dekádě.
Jak konkrétně to dělají? Řada analytiků už si všimla, že techniky klima-dezinformací nejsou ničím až tak novým nebo překvapujícím, protože srovnatelné logické fauly už dříve používaly i jiné skupiny ve společnosti, které nějakým způsobem zpochybňovaly zjištění moderní vědy. Šlo například o tabákovou lobby, odpůrce očkování, nebo zastánce kreacionismu. Na tyto shodné rysy upozorňují zejména odborníci na oblast veřejného zdraví. Následující techniky se tedy dají aplikovat i na jiné oblasti, než jen klima.
Psycholog a odborník na klimatické dezinformace John Cook rozlišuje pět rétorických strategií (tzv. FLICC), které klimaskeptici obvykle využívají. V českém kontextu se v roce 2007 o něco podobného pokusil s humornou nadsázkou klimatolog Ladislav Metelka: ve svém manuálu Jak se stát českým klimaskeptikem stručně a vtipně vystihl základní postupy klimatických popíračů.
Falešní experti
Tato technika spočívá v prezentaci názorů jedinců nebo skupin, kteří nemají relevantní odborné znalosti v dané oblasti, ale jsou prezentováni jako autority, aby zpochybnili většinovou vědeckou shodu.
Logické klamy
Chyby v argumentaci, u nichž závěr logicky nevyplývá z premis. Zahrnuje klamy relevance (premisy nesouvisí se závěrem), rozsahu (nejsou zváženy veškeré důkazy) a předpokladu (argument obsahuje nepravdivé premisy).
Přehnaná očekávání
Technika spočívá v požadavku na absolutní jistotu nebo dokonalost vědy, což je v podstatě nesplnitelné. Věda se vyvíjí a je založena na pravděpodobnostech a neustálém zpřesňování poznatků. Popírači často zneužívají inherentní nejistotu vědeckého procesu ke zpochybnění celého oboru.
Vytrhávání z kontextu
Vytrhávání z kontextu (resp. v angličtně cherry-picking nebo-li vybírání třešniček) znamená selektivní vybírání dat, která podporují určitý závěr, přestože celkový pohled na všechna dostupná data by vedl k jinému, přesnějšímu závěru. Klimaskeptici se běžně zaměřují na krátkodobé trendy nebo anomálie v datech, aby zpochybnili komplexní pozorování změny klimatu. Např. z přibývajícího množství ledovce v určitém regionu (např. část Grónska) usuzují, že se ve skutečnosti neotepluje. Je však třeba vidět změny v širším kontextu.
Konspirační teorie
Klimaskeptické konspirační teorie obvykle staví na myšlence spiknutí nebo podvodu. Tedy například idea lidmi způsobené změny klimatu je v tomto pojetí výsledkem tajné dohody vědců a politiků ve snaze ovládnout či vyhubit lidstvo. Velmi často je představa spiknutí namířena vůči nadnárodním institucím, jako EU, OSN, Římský klub apod. V českém prostředí se takto profilovaly např. organizace Reformy.cz nebo NWOO, jež spojovala myšlenka boje proti tzv. Novému světovému řádu. V této interpretaci si myšlenku globálního oteplování vymysleli představitelé Římského klubu k účinnému ovládnutí lidstva a omezení suverenity národních států.