2 Logické klamy
Chyby v argumentaci, u nichž závěr logicky nevyplývá z premis. Zahrnuje klamy relevance (premisy nesouvisí se závěrem), rozsahu (nejsou zváženy veškeré důkazy) a předpokladu (argument obsahuje nepravdivé premisy).
Ad Hominem (Útok na člověka)
Útok na charakter nebo skryté motivy vědce místo skutečné argumentace. Typicky jsou vědci charakterizováni jako zkorumpovaní, zpolitizovaní apod.
Příklad (vytváření obrazu zkorumpované klimatologie):
Když mně dohodíte místo v nějakém klimatickém institutu s platem alespoň 3 000 euro měsíčně, tak okamžitě zreviduji své názory a přejdu do vašeho tábora. Proč kousat ruku, která mě živí?
Nejednoznačnost (Ambiguity)
Využití dvojznačnosti jazyka k matení nebo klamání publika. Změna klimatu je vůči této manipulaci zvláště zranitelná, protože vědecké poznatky z této oblasti jsou složité a obtížně srozumitelné. Vědci navíc používají řadu pojmů v jiném významu, než široká veřejnost. Např. vědecký pojem „nejistota“ znamená rozsah hodnot, zatímco veřejnost ho chápe ve smyslu „nevíme, co se stane“. Tato jazyková nejednoznačnost může být záměrně zneužita.
Příklad:
Na údaje z teploměrů se nelze zcela spolehnout, takže nevíme, zda globální oteplování probíhá.
Klam kluzkého svahu (Slippery Slope)
Předpoklad, že i malý krok nevyhnutelně povede k vážným a negativním důsledkům. Tento klam hraje zásadní roli v popírání klimatické vědy, protože stojí za přesvědčením příznivců volného trhu, že i mírná opatření proti klimatické změně nevyhnutelně povedou k socialismu a omezení občanských svobod.
Příklad:
I mírná klimatická opatření dláždí cestu k socialismu a omezování našich svobod.
Překroucení argumentu (Misrepresentation)
Překroucení argumentů nebo situace protistrany tak, aby bylo znemožněno jejich správné pochopení.
Příklad:
Změnili název z ‚globálního oteplování‘ na ‚klimatickou změna‘, protože globální oteplování se zastavilo.
Varianta překrouceného argumentu
Slaměný panák (Straw Man)
Zvláštní forma překroucení argumentů protistrany. Oponentovi jsou podsouvána tvrzení, která neřekl, nebo je jejich význam zveličován tak, aby se usnadnil útok na něj.
Příklad:
V 70. letech klimatologové předpovídali dobu ledovou.“ (Tvrzení zkresluje tehdejší stav vědeckého poznání – drtivá většina tehdy publikovaných studií předpovídala oteplování)
Přílišné zjednodušení (Oversimplification)
Nepřípustné zjednodušení složitého problému, které ve výsledku vede k chybným závěrům.
Příklad: „CO₂ je potrava pro rostliny, takže spalování fosilních paliv je prospěšné.“ (Argument ignoruje ostatní faktory, jako teplota a voda, které růst rostlin ovlivňují. Globální oteplování navíc zesiluje hydrologický cyklus, což vede k extrémům počasí – jako povodně, sucha a vlny veder – a všechny tyto jevy narušují růst rostlin.)
Varianty přílišného zjednodušení
Falešná volba (False Choice)
Prezentace dvou možností jako jediných existujících, ačkoli existují i jiné.
Příklady:
Buď budeme chránit ekonomiku, nebo životní prostředí, obojí nejde.
Záznamy z ledovcových vrtů ukazují, že emise CO₂ zaostávají za teplotou, takže teplota řídí CO₂, a ne naopak.
(Ve skutečnosti platí obě možnosti: oteplování uvolňuje CO₂ a CO₂ zesiluje oteplování, jde o zesilující zpětnou vazbu.)
Jediná příčina (Single Cause)
Předpoklad, že existuje pouze jedna příčina komplexního jevu, jenž může mít ve skutečnosti příčin více.
Příklad:
Klima se v minulosti měnilo přirozeně, proto i současná klimatická změna má přirozené příčiny.
(Argument obsahuje nevyslovený falešný předpoklad, že když ve vzdálené minulosti řídily klima přírodní faktory, musí být tyto vždy jedinou příčinou. Nezohledňuje současný lidský vliv, který byl však v minulosti zanedbatelný.)
Odvedení pozornosti (Red Herring)
Záměrné odvedení pozornosti k nepodstatnému detailu, aby byla skryta důležitější skutečnost. Pozn. „Red Herring“ je anglický idiom ve významu falešné stopy nebo argumentu k odvedení pozornosti.
Příklad:
CO₂ tvoří jen 0,04 % obsahu atmosféry, tedy má jen zanedbatelný vliv na oteplení.
(Ve skutečnosti existuje mnoho příkladů, kdy i velmi malé množství aktivní látky vyvolá silný efekt, např. arsen ve vodě nebo alkohol v krvi. Fakt, že je CO₂ stopový prvek nijak neovlivňuje jeho schopnost výrazně působit na klima.)
Varianta falešné stopy
Nafouknutá ryba (Blowfish)
Varianta klamu typu falešné stopy (Red Herring). Tato technika se zaměřuje na nepodstatný metodologický detail výzkumu, který obvykle nemá významný vliv na konečné výsledky, ale tento detail je zveličen (nafouknut) natolik, aby vyvolal pochybnosti o jinak relevantních závěrech. Pozn. název klamu (anglicky Blowfish) je odvozen od „nafouknuté“ ryby fugu z čeledi čtverzubců.
Příklady:
Hokejkový graf je neplatný, protože obsahuje statistické chyby. (Ačkoli existují kritiky statistických metod, které byly použity při vytváření některých „hokejových“ grafů, nová data a pokročilé metody analýzy vedly k potvrzení trendů pozorovaných v klimatických změnách.)
Častým terčem tohoto klamu je vědecký konsenzus o klimatu na úrovni 97 %, přičemž kritika míří na metodologické detaily studií jako Doran a Zimmerman (2009), zatímco se přehlíží skutečnost, že tento konsenzus byl potvrzen řadou pozdějších studií.
Falešná ekvivalence (False Equivalence)
Mylné tvrzení, že dvě věci jsou si rovnocenné, i když mezi nimi existují významné rozdíly. Dle schématu: A a B mají společnou vlastnost C. Proto A a B sdílejí i jinou vlastnost D.
Příklad:
Proč takový rozruch kolem covidu, když každoročně umírají tisíce lidí na chřipku?
Varianty falešné ekvivalence
Jablka a hrušky (Apples and Orranges)
Srovnání dvou věcí na základě povrchních podobností, zatímco zásadní rozdíly jsou ignorovány. Pozn. Apples and Orranges je anglický idiom, který je významově srovnatelný s českým „jablka a hrušky“.
Příklad:
Mars se také otepluje, takže příčinou klimatické změny na Zemi musí být Slunce.
(Výrok předpokládá, že když se obě planety oteplují, má oteplení stejnou příčinu. Mars a Země ale mají zcela odlišné atmosféry, klimatické systémy i faktory, které jejich klima ovlivňují.)
Falešná analogie (False Analogy)
Mylný předpoklad, že když se dvě věci podobají v jednom ohledu, jsou si zákonitě podobné i v jiném ohledu.
Příklad:
Odpůrci klimatické vědy se často přirovnávají ke Galileovi, který oponoval dobovému vědeckému konsenzu o pohybu Slunce kolem Země (geocentrismus). Naznačují tím, že stejně jako Galileo mají pravdu oni, zatímco vědecký konsenzus se mýlí. Tato analogie je však chybná – Galileo vycházel z empirických pozorování, zatímco popírání klimatických změn je odmítáním empirických důkazů.
Falešná vyváženost (False Balance)
Častý typ zejména mediálního zkreslení, při kterém jsou dvě protichůdné strany debaty prezentovány jako stejně věrohodné, i když nejsou srovnatelně relevantní. Tento klam vzniká často z nepochopení standardů novinářské objektivity (ve stylu „pro a proti“), kdy se médium snaží vyvážit i nesrovnatelné názory. Tím se vytváří dojem, že v dané oblasti vědy nepanuje shoda, ačkoli tomu tak není (typicky ohledně příčin současné změny klimatu). V pozadí falešné vyváženosti nemusí být jen snaha o „objektivitu“, ale i senzacechtivost média, podobné debaty totiž generují konflikt, a tedy sledovanost.
Příklady:
Duel astronoma Jiřího Grygara a provozovatele serveru Placatá Země Vladimíra Bači (pořad „Pro a proti“, ČRo Plus, 31. 12. 2017)
Duel klimaskeptika Vítězslava Kremllíka s renomovaným ekologem Bedřichem Moldanem (DVTV, 2019)