3 Přehnaná očekávání
Technika spočívá v požadavku na absolutní jistotu nebo dokonalost vědy, což je v podstatě nesplnitelné. Věda se vyvíjí a je založena na pravděpodobnostech a neustálém zpřesňování poznatků. Popírači často zneužívají inherentní nejistotu vědeckého procesu ke zpochybnění celého oboru.
Požadavek nerealistické úrovně jistoty předtím, než se na základě zjištění vědy začne jednat (typicky klimatická opatření). Vychází z nepochopení (nebo manipulace) povahy vědy, která má vždy pravděpodobnostní charakter. Strategie využívá mylného laického přesvědčení, že věda by měla poskytovat absolutní důkazy.
Příklad:
Vědci nedokážou předpovědět ani počasí na příští týden. Jak tedy mohou předpovědět změnu klimatu za 100 let?
Varianty přehnaných očekávání:
Posouvání mantinelů (Moving Goalposts)
Jedna z forem přehnaných očekávání. Předložené relevantní důkazy jsou odmítnuty a je požadován jiný (často „silnější“) důkaz. Jinými slovy, poté, co byl učiněn pokus o dosažení cíle, jsou branky posunuty tak, aby tento pokus neplatil. Pozn. Moving Goalposts je anglický idiom, který vyjadřuje změnu pravidel uprostřed hry (metafora je převzata ze sportu).
Příklad:
Vědecké studie ukazují, že hladina moří stoupá. Popírači mohou tvrdit: „Dobře, hladina moří stoupá, ale stoupá opravdu rychle?“ Po prokázání zrychlení pak posunou branku znovu: „Ale co přesně víme o příštích 50 letech?“
Snížení nároků (Lowered Expectations)
Snížení standardu, podle kterého hodnotíte výkon nebo posuzujete důkazy. Jde vlastně o zamlčování důkazů, které odporují našim závěrům.
Příklady:
Letos byla chladná zima, takže globální oteplování neexistuje.
(Změna klimatu je hodnocena na základě krátkodobého a lokálního jevu, nikoli dlouhodobého trendu).
Pokud se v některé oblasti nestalo tornádo nebo povodeň, znamená to, že klimatické změny jsou jen strašák.
(Zanedbává se statistický trend a rozsah dopadů na globální úrovni).
Varianta snížených nároků:
Ukotvení (Anchoring)
Klam ukotvení vzniká, když lidé při hodnocení nebo rozhodování příliš spoléhají na první dostupnou informaci (tzv. „anchor“), a to i když je pozdější relevantní informace úplně jiná (např. novější výzkumy). Tento první údaj neúměrně ovlivňuje následné úsudky a snižuje objektivitu hodnocení.
Příklady:
Minulý měsíc byla teplota -5 °C, takže letošní 1 °C nadprůměr je zanedbatelný.
(První hodnota – extrémně nízká teplota – ovlivňuje percepci aktuálního oteplení).
Jedna studie ukázala pomalé tání ledovců, takže všechny další důkazy o rychlém tání jsou přehnané.
(První studie funguje jako mentální kotva pro hodnocení dalších důkazů).