Jaký vliv na změnu klimatu mají orbitální cykly?

Princip Milankovičových cyklů

Země se kolem Slunce nepohybuje pořád stejně. Její oběžná dráha a sklon osy se v dlouhých rytmech mění–a tyto změny ovlivňují, kolik sluneční energie dopadá na různé části planety. Tyto rytmy nazýváme Milankovičovy cykly, podle srbského vědce Milutina Milankoviče.

Existují tři hlavní astronomické cykly:

1. Excentricita dráhy – tvar zemské dráhy kolísá od kruhu k elipse (asi každých 100 000 let).To ovlivňuje rozdíl v množství sluneční energie, kterou Země dostává, když je Slunci nejblíže a nejdále.
2. Oblikvita – sklon zemské osy se mění mezi 22° a 24,5° (cyklus 41 000 let).Větší sklon znamená výraznější roční období (teplejší léta a chladnější zimy).
3. Precese – osa rotace se „kývá“ jako káča (asi každých 23 000 let).

Tyto cykly společně fungují jako „udavač rytmu“ dob ledových. Když se jejich vlivy sečtou tak, že na severní polokouli (kde je většina pevniny) dopadá v létě méně slunečního záření, sníh a led přes léto neroztaje, začne se hromadit a postupně může nastat doba ledová.

Vidíme, že zmíněné Milankovičovy cykly probíhají v dlouhých časových periodách (desítky až stovky tisíc let), což je také hlavní argument, proč nemohou vysvětlit moderní klimatické změny, které jsou velmi razantní, bezprecedentní a probíhají řádově v rozmezí desítek či stovek let.

Např. NASA ve svém shrnutí k tématu zdůrazňuje, že Milankovičovy cykly:

1. působí velmi pomalu, v rozmezí desítek až stovek tisíc let,
2. za posledních 150 let téměř nezměnily množství sluneční energie dopadající na Zemi,
3. navíc intenzita slunečního záření se v posledních 40 letech mírně snížila.
4. Současné rychlé oteplování během několika desetiletí tedy nemůže být jejich důsledkem.

Jsou tu ale i další důkazy:

1. Modely klimatu ukazují, že když koncentrace CO_₂ přesáhne cca 350 ppm, účinek Milankovičových cyklů je zcela přehlušen.
2. Přirozené změny sluneční energie jsou příliš malé – od roku 1750 je vliv skleníkových plynů více než 50× silnější než vliv Slunce.
3. Pokud by oteplování způsobovalo Slunce, teplota stratosféry by rostla spolu s teplotou povrchu – ta ale naopak klesá, což potvrzuje vliv skleníkových plynů.
4. Podle aktuální polohy Země v Milankovičových cyklech by se planeta měla spíše ochlazovat, ne oteplovat – současné oteplování tedy odporuje přirozenému trendu.

Současná věda dokládá, že novodobé oteplování má jinou příčinu: prudký nárůst skleníkových plynů, hlavně CO_₂ ze spalování uhlí, ropy a plynu. Tyto plyny zachycují teplo v atmosféře a „přehlušují“ pomalu probíhající přirozené cykly. Lidská činnost tak v několika desetiletích dokázala způsobit změnu, která by jinak trvala tisíce let.