evidence.ninja

debunk

Jaký vliv na změnu klimatu mají orbitální cykly?

Filip Turek o Milankovičových cyklech

Výrok

My ty změny nepopíráme. My jenom říkáme, že třeba Milankovičovy cykly, to je vlastně, že se odchyluje od svý osy jemně ta zeměkoule, se jako točí několikrát. A ona vlastně jednou asi za 21 nebo za 40 tisíc let, prostě tam jsou tam jsou různý cykly, kdy ona je prostě natočená jinak. Jinými slovy, ty máš pocit, že vlastně nejblíž Slunci je nějaká část, ale to se jako pohybuje, že tam kde je teď teplo, jako v Řecku, tak to za pár let bude jako v Česku. A pak se to zase jako vrátí. Prostě se to tak divně točí. A to jsou normálně popsaný věci vědecky. A vlastně to nikdo ani nepopírá jenom se to asi přestalo učit ve škole.

Filip Turek v pořadu „Po žních k Turkovi“ na V.O.X. TV

  • Filip Turek
  • Vox TV

Fakt

Země se ale v posledních zhruba 150 letech prudce otepluje. Výzkum působení orbitálních změn (Milankovičových cyklů) vyvrátil možnost, že by za pozorované oteplení mohly změny orbitu. Při současné konfiguraci Země je totiž vliv orbitálních cyklů mírně ochlazující. Milankovičovy cykly navíc probíhají v časovém měřítku desítek až stovek tisíc let.

Naopak velké množství důkazů ukazuje, že velikost, rychlost a charakter oteplování odpovídá oteplení způsobenému lidskou činností – zejména spalování fosilních paliv, které zvyšuje koncentraci skleníkových plynů v atmosféře.

Delší vysvětlení

Princip Milankovičových cyklů

Země se kolem Slunce nepohybuje pořád stejně. Její oběžná dráha a sklon osy se v dlouhých rytmech mění–a tyto změny ovlivňují, kolik sluneční energie dopadá na různé části planety. Tyto rytmy nazýváme Milankovičovy cykly, podle srbského vědce Milutina Milankoviče.

Existují tři hlavní astronomické cykly:

  1. Excentricita dráhy – tvar zemské dráhy kolísá od kruhu k elipse (asi každých 100 000 let).To ovlivňuje rozdíl v množství sluneční energie, kterou Země dostává, když je Slunci nejblíže a nejdále.
  2. Oblikvita – sklon zemské osy se mění mezi 22° a 24,5° (cyklus 41 000 let).Větší sklon znamená výraznější roční období (teplejší léta a chladnější zimy).
  3. Precese – osa rotace se „kývá“ jako káča (asi každých 23 000 let).

Tyto cykly společně fungují jako „udavač rytmu“ dob ledových. Když se jejich vlivy sečtou tak, že na severní polokouli (kde je většina pevniny) dopadá v létě méně slunečního záření, sníh a led přes léto neroztaje, začne se hromadit a postupně může nastat doba ledová.

Vidíme, že zmíněné Milankovičovy cykly probíhají v dlouhých časových periodách (desítky až stovky tisíc let), což je také hlavní argument, proč nemohou vysvětlit moderní klimatické změny, které jsou velmi razantní, bezprecedentní a probíhají řádově v rozmezí desítek či stovek let.

Milankovicovy cykly

Existují tři hlavní typy těchto změn: excentricita, obliquita a precese.

a) Excentricita popisuje tvar oběžné dráhy Země kolem Slunce, který se mění od téměř kruhového po eliptický s periodou zhruba 96 000 let.

b) Oblikvita označuje sklon zemské osy vůči rovině oběžné dráhy, který kolísá s periodou asi 41 000 let.

c) Precese znamená postupné „kroužení“ (rotaci) zemské rotační osy i samotné oběžné dráhy — kombinovaný účinek těchto dvou složek spolu s excentricitou vytváří cyklus o délce přibližně 21 000 let.

Zdroj obrázku: Nature

Např. NASA ve svém shrnutí k tématu zdůrazňuje, že Milankovičovy cykly:

  1. působí velmi pomalu, v rozmezí desítek až stovek tisíc let,
  2. za posledních 150 let téměř nezměnily množství sluneční energie dopadající na Zemi,
  3. navíc intenzita slunečního záření se v posledních 40 letech mírně snížila.
  4. Současné rychlé oteplování během několika desetiletí tedy nemůže být jejich důsledkem.

Jsou tu ale i další důkazy:

  1. Modely klimatu ukazují, že když koncentrace CO přesáhne cca 350 ppm, účinek Milankovičových cyklů je zcela přehlušen.
  2. Přirozené změny sluneční energie jsou příliš malé – od roku 1750 je vliv skleníkových plynů více než 50× silnější než vliv Slunce.
  3. Pokud by oteplování způsobovalo Slunce, teplota stratosféry by rostla spolu s teplotou povrchu – ta ale naopak klesá, což potvrzuje vliv skleníkových plynů.
  4. Podle aktuální polohy Země v Milankovičových cyklech by se planeta měla spíše ochlazovat, ne oteplovat – současné oteplování tedy odporuje přirozenému trendu.

Současná věda dokládá, že novodobé oteplování má jinou příčinu: prudký nárůst skleníkových plynů, hlavně CO ze spalování uhlí, ropy a plynu. Tyto plyny zachycují teplo v atmosféře a „přehlušují“ pomalu probíhající přirozené cykly. Lidská činnost tak v několika desetiletích dokázala způsobit změnu, která by jinak trvala tisíce let.

Falešné tvrzení

Tvrzení

Tvrzení, že za současnou změnu klimatu mohou faktory přirozené povahy (Slunce, sopečná činnost, Milankovičovy cykly atd.), jsou mezi klimaskeptiky velmi časté.

Opomíjí ale, že všechny byly pečlivě zkoumány a jejich role v současném prudkém oteplení byla přesvědčivě vyvrácena. Podle současné fáze Milankovičových cyklů by Země měla směřovat do fáze ochlazení. Tyto změny jsou ale velmi pomalé a zmiňované cykly nedokážou vysvětlit novodobé, velmi rychlé oteplení. Vysvětlit lze pouze při zohlednění vlivu lidské činnosti.

Klam

Tvrzení obsahuje několik logických klamů:

Odvádění pozornosti (Red Herring):

Odvedení pozornosti na irelevantní bod s cílem odvrátit pozornost od důležitějšího tématu.

Ačkoli Milankovičovy cykly jsou reálným a vědecky popsaným jevem, který ovlivňuje klima v dlouhodobém horizontu (desítky tisíc let), nejsou hlavní příčinou rychlého oteplování pozorovaného v posledních 150 letech. Tímto se mluvčí snaží odvést pozornost od hlavního tématu, kterým je vliv lidské činnosti na současnou změnu klimatu.

Zjednodušení (Oversimplification):
Zjednodušení situace takovým způsobem, že dojde ke zkreslení porozumění a k chybným závěrům.
Popis Milankovičových cyklů je ve výroku velmi zjednodušený a nepřesný („prostě se to jako tak divně točí“). Toto zjednodušení vede k chybnému závěru, že současné oteplování je pouze přirozeným cyklem a že se teplo „přesune“ z Řecka do Česka. Tento popis ignoruje komplexnost klimatického systému a skutečný mechanismus a časový rámec Milankovičových cyklů.

Konspirační teorie (Conspiracy Theory):
Tvrzení, že existuje tajný plán s nekalými úmysly, jako je skrytí pravdy.

Závěrečná věta výroku („jenom se to asi přestalo učit ve škole“) naznačuje, že existuje jakýsi záměr nebo spiknutí s cílem potlačit informace o Milankovičových cyklech. Toto tvrzení je nepodložené a zapadá do širšího rámce konspiračních teorií, které tvrdí, že vzdělávací systém záměrně skrývá „pravdu“ o změně klimatu.

Shrnutí na závěr

Milankovičovy cykly jsou hlavní přirozenou příčinou dlouhodobých klimatických změn na Zemi, ale nenahrazují ani nevysvětlují současnou rychlou klimatickou změnu způsobenou člověkem.

Tyto cykly ovlivňují klima po statisíce let, zatímco antropogenní změny (zejména spalování fosilních paliv) jsou mnohem rychlejší a intenzivnější než jakýkoliv přirozený cyklus v historii Země.

Klimaskeptické odkazy na Milankovičovy cykly jsou součástí dlouhodobé strategie, s cílem odpoutat pozornost od antropogenních příčin klimatických změn. Pokud totiž změny přiřkneme přirozeným vlivům „mimo naši moc“, snadno ospravedlníme i naši nečinnost.

Zdroje

Příklady

Obsah ke sdílení