debunk
NASA pět let měřila teplotu na Měsíci a ta stoupala. Kolik je na Měsíci CO₂? Žádný. Tohle se do novin určitě nedostane, protože je to proti současnému náboženství.
Výrok neurochirurga prof. Vladimíra Beneše z přednášky, která se začala šířit na sociálních sítích v roce 2025.
Sondy programu Apollo skutečně zaznamenaly lokální změny teploty, nikoli však oteplování celého Měsíce. Šest let měření (1971–1977) navíc nestačí k určení dlouhodobého trendu. Ve stejném období teplota Země stagnovala či mírně klesala. Změny na Měsíci proto s globálním oteplováním na Zemi nijak nesouvisejí – nejspíš je způsobilo narušení povrchu astronauty. A nejde ani o zamlčovanou informaci: psala o ní i česká mainstreamová média.
Změny teploty na Měsíci byly naměřené mezi roky 1971 až 1977, tedy v době, kdy se Země mírně ochlazovala. Zároveň naměřené změny teploty na Měsíci byly lokálního charakteru, nejpravděpodobněji způsobené narušením svrchní vrstvy měsíčního prachu pohybem astronautů. Tím se změnila jeho odrazivost (albedo) a povrch začal pohlcovat více sluneční energie. Měření navíc nesouviselo s výzkumem klimatu ani se studiem globálního oteplování.
Změna teploty v době, kdy probíhalo měření na Měsíci nevykazuje setrvalejší růst. Zdroj: Berkeley Earth
Experiment byl navržen za účelem měření tepelného toku z nitra Měsíce a tepelných vlastností měsíčního povrchu. V roce 1971 astronauti mise Apollo 15 umístili do měsíčního povrchu dvě sondy, které byly součástí experimentu nazvaného Heat Flow Experiment (HFE).
Jeho cílem bylo zjistit:
Umístění sond na Měsíci. Zdroj: Space: Science and Technology
Po obnovení a analýze archivovaných dat vědci zjistili, že se v okolí některých sond teplota skutečně zvyšovala. To vedlo k dalšímu zkoumání příčin tohoto jevu.
Nejpravděpodobnějším vysvětlením se ukázala být samotná přítomnost astronautů.
Pohyb astronautů a manipulace s povrchem narušily svrchní vrstvu měsíčního prachu. Ta má za normálních okolností velmi specifické optické vlastnosti a významně ovlivňuje odraz slunečního záření.
Po narušení povrchu se změnila odrazivost okolí (albedo), takže začal absorbovat více energie a postupně se zahříval. Tento efekt se následně přenesl i do hlubších vrstev, kde byly umístěny teplotní sondy.
Umístění sond a zjevné narušení povrchu v okolí. Zdroj: ESA
Dalším problémem je zobecnění výsledků. Experiment probíhal pouze v okolí dvou sond umístěných v jedné oblasti Měsíce. Vědci nikdy netvrdili, že výsledky představují teplotní vývoj celého Měsíce. Naopak sami upozorňovali, že měření byla provedena pouze ve dvou lokalitách a nelze je bez dalšího zobecňovat.
Tvrdit na základě těchto dat, že se otepluje celý Měsíc, je podobné, jako kdybychom umístili dva teploměry na zahradu a z jejich měření vyvozovali závěry o teplotě celé planety.
Nic. Měsíc nemá atmosféru srovnatelnou se Zemí a nefunguje na něm mechanismus atmosférického skleníkového efektu.
Skutečnost, že se v okolí sond zvýšila teplota v důsledku změny odrazivosti povrchu, nijak nezpochybňuje fyzikální vlastnosti oxidu uhličitého ani jeho vliv na zemské klima.
Jde o dva zcela odlišné fyzikální procesy.
Zároveň v době, kdy experiment na Měsíci probíhal, nebylo pozorováno oteplení na Zemi.
Profesor Beneš naznačuje, že za oteplení nemůže rostoucí koncentrace skleníkových plynů, protože se údajně má oteplovat i Měsíc. Naznačuje tedy, že za oteplení může nějaký jiný faktor, zřejmě sluneční aktivita.
To ovšem nedává smysl z několika důvodů:
Nejde tedy o důkaz, že se otepluje celý Měsíc, ani o argument proti antropogenní změně klimatu na Zemi.
Tvrzení vytváří zdánlivou podobnost mezi dvěma zcela odlišnými jevy. Lokální zahřívání povrchu Měsíce po narušení měsíčního prachu je vydáváno za důkaz, že oxid uhličitý nemůže ovlivňovat klima Země. Ve skutečnosti jde o dva odlišné fyzikální mechanismy.
Výrok vyvozuje obecný závěr z velmi omezeného množství dat. Měření probíhala pouze v okolí několika sond, přesto je z nich vyvozován závěr o tepelném vývoji celého Měsíce.
Výrok naznačuje, že vědci nebo média záměrně zatajují informace, protože jsou v rozporu s údajnou „oficiální doktrínou“. Přitom o tomto fenoménu se můžete běžně dočíst v mainstreamových médiích, například na článku iDnes.cz z července 2018.
Na Měsíci byly skutečně zaznamenány lokální změny teploty v okolí experimentů programu Apollo.
Nešlo však o důkaz, že se otepluje celý Měsíc. Zároveň probíhal v době, kdy oteplení na Zemi neprobíhalo. Implicitně navrhuje možnou příčinu globálního oteplení sluneční aktivitu, ta byla ale jako příčina přesvědčivě vyvrácena - neodpovídá změna příchozí energie, ani charakter oteplení.
Naměřené oteplení bylo s vysokou pravděpodobností způsobeno změnou vlastností měsíčního povrchu po pohybu astronautů. Experiment navíc nesloužil ke studiu klimatu.
Používat tato měření jako argument proti vlivu oxidu uhličitého na současné oteplování Země je proto zavádějící.
Post s přednáškou Vladimíra Beneše. Zdroj: Facebook Xaver
Post s přednáškou Vladimíra Beneše. Zdroj: Facebook Daniel Vávra
Post s přednáškou Vladimíra Beneše. Zdroj: X - Angelika Bazalová
Debunk Daniela Kortuse na profilu Klimatomluva