Jak působí zvýšené koncentrace CO₂ v atmosféře na globální teplotu?

Autoři výroku tvrdí, že „nelze nijak exaktně doložit“, zda CO₂ způsobuje růst teploty nebo naopak. To je naprostý omyl. To, že CO₂ způsobuje růst teploty, stejně jako to, že růst teploty způsobuje uvolňování CO₂ z oceánů, jsou oba velmi dobře doložené a „exaktně“ zdokumentované fakty.

Autoři se odkazují na fenomén známý z popisu střídání dob ledových. Při jejich studiu skutečně nejprve začala nejdříve růst globální teplota a poté následoval růst koncentrace CO₂ v atmosféře — to je zdokumentováno analýzami ledovcových jader z Antarktidy. Zde je důležité upozornit, že právě lokace antarktických ledovců hraje pro pochopení vzáhemné role CO₂ a teploty roli.

Dnes je přesvědčivě doloženo, že změna teploty byla v minulosti iniciována periodickými změnami v oběžné dráze Země. Ty jsou nazvány Milankovičovy cykly podle srbského inženýra a vědce Milutina Milankoviče, který pro tuto teorii počátkem 20. století přinesl matematické výpočty. Nicméně již tehdy bylo zřejmé, že ačkoliv změny v cyklech oběžné dráhy odpovídají nástupu a koncům dob ledových, množství energie samo o sobě nestačí ke změně globální teploty v takovém rozsahu.

Dalším výzkumem se prokázalo, že samotné orbitální cykly fungují spíše jako „spouštěč“ oteplujících procesů, které původní změnu zesilují. Patří sem především zpětná vazba tání ledovců (ledovce mají vysoké albedo — odrážejí velké množství sluneční energie; když roztají, oceán pohltí mnohem více energie).

Další významnou zpětnou vazbou je, že oceány uvolňují rozpuštěný CO₂ při oteplování (teplejší voda má menší schopnost pohlcovat CO₂). To samo o sobě zvyšuje koncentraci CO₂ a podporuje další oteplení.

Dalším významným faktorem je vodní pára. Ta je důležitým skleníkovým plynem, ale její koncentrace v atmosféře závisí převážně na teplotě. O jeden stupeň vyšší teplota umožní zadržet až o ~7 % více páry. Tím atmosféra získává další zesilující schopnost → vyšší teplota → více vodní páry → větší zachytávání tepla.

V Antarktidě došlo v dávné minulosti k oteplení díky Milankovičovým cyklům, a následně se přes sérii pozitivních zpětných vazeb oteplily oceány, jenž uvolnily uložené CO₂, a to vedlo ke nárůstu celoplanetární koncentrace CO₂ v atmosféře a následně celoplanetárnímu zvýšení teploty. Důkazy doložili např. Shakun a spol. v roce 2012, kdy prokázali časový předsun koncentrace CO₂ před teplotou naměřenou v ledovcích Antarktidy pouze platící pro jižní polokouli (červené sloupce na spodním grafu), kdežto na severní polokouli či globálně, uvolněné CO₂ předcházelo oteplení (modré a šedé sloupce na spodním grafu).