Jaký vliv má sluneční aktivita na současné oteplení?

Pokud se podíváte na rekonstrukce solární aktivity, kterou provedla NASA, tak je vidět, že zatímco do zhruba roku 1950 obě křivky korelovaly, tak dále se začínají rozcházet. Minimálně od roku 1980 příchozí energie od Slunce dlouhodobě spíše mírně klesá, zatímco globální teplota prokazatelně roste.

Ochlazuje se stratosféra

Existuje ještě celá řada dalších dokladů pro to, že Slunce nemůže za současné oteplení. Pokud by za oteplením bylo Slunce, musela by se ohřívat i vrchní vrstva atmosféry (stratosféra), protože by ho zahřívalo přicházející záření od Slunce. Ta se ale ochlazuje, to je naopak konzistentní s teorií skleníkových plynů jako hlavní příčiny.

Země sálá méně tepla do vesmíru

Satelitní měření ukazují, že do vesmíru sálá ze Země menší množství tepla než dříve. Tento jev je simultánně potvrzovaný měřeními na povrchu, kde spektrální analýza ukazuje větší množství tepla přicházející z atmosféry ve spektrálním pásmu, kde je účinný CO2. Jedná se o empirický důkaz toho, že oteplení způsobují lidmi vypouštěné skleníkové plyny. Tento důkaz navíc pochází z různých zdrojů — ze satelitního měření a pozemního pozorování, které se navzájem potvrzují.

Oteplení větší v noci než ve dne

Pokud by za oteplení mohla například zvýšená sluneční aktivita nebo změna pohybu Země kolem Slunce, oteplení by bylo zákonitě vyšší ve dne, kdy na zemský povrch dopadá sluneční záření. Vědci ale analýzou změny teplot v závislosti na střídání dne a noci zjistili, že se systematicky oteplují více noci. Takové oteplení naopak dobře vysvětluje právě působení skleníkových plynů. Jejich koncentrace se během noci a dne nemění, a svým sáláním, vyšším než před průmyslovou revolucí, zpomalily tempo chladnutí povrchu mezi soumrakem a ránem.

Numerické modelování

Nejnovější komplexní analýzy a klimatické modely potvrzují, že veškeré pozorované oteplování za posledních cca 50 let nelze vysvětlit pouze přirozenými faktory, včetně slunečního záření. Bez zahrnutí antropogenních emisí skleníkových plynů modely pozorované oteplování nedokážou reprodukovat. Naopak, pokud se zahrnou antropogenní vlivy, výsledek numerický simulací, které jsou založené na známých fyzikálních principech, velmi dobře popisuje pozorované oteplení.

Kvantifikace vlivu Slunce

V části o solární aktivitě by mohla pomoci stručná kvantifikace – například podle Haigh et al., 2011 – Grantham Institute mohlo Slunce přispět k celkovému globálnímu oteplení přibližně o 0,07 °C do roku 1960, ale od té doby mělo jeho působení už jen minimální efekt. Vzhledem k tomu, že celkové oteplení od počátku 20. století činí ~1,24 °C, solární příspěvek tvoří jen malý zlomek celkového trendu. Klíčové však je, a to také zmiňuješ, že bez zahrnutí antropogenních vlivů není možné reprodukovat pozorované globální oteplování posledních dekád, a to ani při použití pokročilejších nelineárních statistických metod či numerických modelů.

Podle nejnovějších výzkumů (například shrnuté v práci Indicators of Global Climate Change 2024 v rámci projektu Copernicus), tak:

• Lidský vliv (antropogenní oteplování) v letech 2015–2024 dosahuje 1,22 °C, zatímco celkové pozorované oteplení je jen o něco vyšší (1,24 °C) – což potvrzuje, že dominantní podíl nesou lidské emise.
• Rychlost oteplování způsobená člověkem je aktuálně 0,27 °C za dekádu, což je bezprecedentní tempo v celé známé historii.
• Efektivní radiační zesílení (ERF) ze strany skleníkových plynů (~2,97 W/m²) mnohonásobně převyšuje příspěvek ze sluneční aktivity.
• Doplňující poznámka: Jedním z nejsilnějších kvantitativních důkazů proti hypotéze, že by za současné globální oteplování mohla být odpovědná zvýšená sluneční aktivita, je porovnání tzv. efektivního radiačního zesílení (ERF). Podle nejnovějších údajů (Forster et al., 2025) ERF ze strany skleníkových plynů dosahuje přibližně 2,97 W/m², přičemž samotný oxid uhličitý (CO₂) představuje největší podíl (~2,33 W/m²). Naproti tomu ERF vyvolané změnami ve sluneční aktivitě od předindustriálního období činí pouze asi 0,05 až 0,10 W/m² (IPCC AR6, 2021). To znamená, že příspěvek skleníkových plynů k současnému oteplování je zhruba 30- až 60krát větší než příspěvek ze strany Slunce. Tento rozdíl v radiačním působení jasně ukazuje, že ačkoli Slunce zůstává důležitým činitelem v dlouhodobé dynamice globálního klimatu, nemůže být zodpovědné za aktuální rychlý nárůst globálních teplot. Bez zahrnutí antropogenních vlivů by se takto intenzivní oteplování v modelech ani v statistických rekonstrukcích jednoduše neobjevilo. Porovnání ERF tak poskytuje velmi silný důkaz o tom, že hlavním motorem současné změny klimatu je lidská činnost, a nikoli přirozená variabilita slunečního záření.