5 Média
Bez mediální vrstvy nezíská obstrukce shora společenské přijetí; současně tato vrstva není jen převodovou pákou, ale sama generuje obsah z vlastních pobídek — sledovanosti, inzerce a politické identity. Přehled výzkumu online klimatické dezinformace, včetně aktérů, formátů a šíření, podávají Treen, Williams & O'Neill (2020); empirický monitoring kampaní v prostředí COP26 a jejich strukturální vzorce nabízí King, Janulewicz & Arcostanzo, Deny, Deceive, Delay (ISD). Vliv mediálních výstupů na veřejné mínění je přitom měřitelný a nezanedbatelný (Brulle, Carmichael & Jenkins 2012).
Podkategorie
Redakce s dosahem na většinové publikum, v nichž obstrukce nabývá dvou odlišných forem: programové amplifikace u ideologicky profilovaných titulů a nezáměrné legitimizace u mainstreamu, který vyvažuje konsenzus kontrariánem.
Média s produkční rutinou, ale bez novinářských standardů, u nichž je klimatická dezinformace jedním z témat širšího antisystémového repertoáru.
Infrastruktura, která obsah nevytváří, ale rozhoduje o jeho dosahu, a je proto aktérem i bez vlastního postoje: moderační pravidla, reklamní systémy a doporučovací algoritmy určují, co se vyplatí říkat. Zvláštností kategorie je, že obstrukce zde vzniká z obchodního modelu a nezájmu, ne z názoru — a je tedy adresovatelná regulací, nikoli přesvědčováním.
Tvůrci obsahu a monetizace kontrarianismu
Influenceři, podcasty a YouTube kanály, pro které je klimatický kontrarianismus výdělečnou nikou; odlišné od 6.2 tím, že nejde o médium s redakcí, ale o osobní brand.
Komentátoři a mediální osobnosti
Publicisté, ekonomičtí komentátoři a pseudoexperti působící v mainstreamových médiích, kteří systematicky bagatelizují klimatickou vědu či politiku, aniž by byli vědci (3.2), politiky (5.3) či provozovateli dezinformačních médií (6.2). DeSmog tento typ profiluje jako samostatnou kategorii („politicians, commentators and lobbyists"). Pro český kontext klíčová mezera.