Kdo na Slovensku roztáčí strach z větrných elektráren? Ezoscéna i krajní pravice
V Česku začalo nabírat na obrátkách protivětrné hnutí, které se do značné míry opírá o bludy a mýty, které různé skupiny o větrné energii šíří. Ty se do českého prostředí přitom začaly šířit ve velké míře ze Slovenska. Nový článek Investigativního centra Jána Kuciaka (ICJK) ukazuje, že slovenskému protivětrnému hnutí pomohlo propojení ezoscény s krajní pravicí a dezinformační scénou.
evidence ninja
Příspěvek z FB Zapravdu.sk
Na Slovensku mimořádně silně zarezonovala protivětrná hysterie, která popsala výstavbu větrných elektráren v environmentálních rysech - jako ničení krajiny, její vytěžení větrnými oligarchy a podobně. Investigace ICJK ukazuje, jak krajně pravicoví politici a influenceři pomohli proměnit lokální odpor v celostátní kampaň, ale také jak vybudovali funkční byznys model. Odmítání větrníků přitom propojují s obhajobou ruských energií a útoky na Ukrajinu.
Během jediného roku dokázal Daniel Máčovský se svým projektem “Za pravdu o větrných elektrárnách” na Slovensku mobilizovat tisíce lidí a ovlivnit rozhodnutí vlády. Máčovský začínal jako prodejce ezoteriky, učitel jógy a organizátor poutí do Himalájí. Jeho občanské sdružení v době rostoucího protivětrného aktivismu začalo generovat rekordní příjmy.
Analýza Investigatívneho centra Jána Kuciaka (ICJK) ukazuje Máčovského působení na sociálních sítích a popisuje, jak se z neznámého člověka může rychle stát dezinfluencer schopný mobilizovat velké množství lidí, budovat síť a ovlivňovat politická rozhodnutí. Jedním z klíčů k Máčovského úspěchu je jeho ezoterická minulost a s ní spojený „guru efekt“. Na sociálních sítích pak podle analytika Tomáše Kriššáka nejlépe funguje „kombinace strachu, morálního rozhořčení a výzvy jednat“. Největší pozornost získávají příspěvky o ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo budoucnosti dětí. Zprávy o ptácích zabitých větrnými elektrárnami už tolik nezabírají. Strach o vlastní zdraví je podle politologa Pavla Hardoše hlavním zdrojem Máčovského manipulace.
Máčovského sociální sítě jsou plnéproruských příspěvků. V březnu 2026 například sdílel text z ruského webu s titulkem „Potřebujeme Rusko hned!“ a tvrzením, že Finsko kvůli větrné energetice zmrzne.
S rostoucí pozorností se kolem Máčovského začali soustředit i další aktéři včetně krajní pravice. Podle analytika AMO Petra Vidomuse se krajní pravice snaží chopit ekologických témat ve spojení s nacionalismem, konzervativními hodnotami a ochranou „domoviny“, zároveň odmítá globální či evropská řešení, ale také velkou řadu vědeckých poznatků, které ukazují na spalování fosilních paliv jako příčinu současného globální oteplení. Právě protivětrné hnutí je jedním z míst, kde se krajní pravice tyto postoje snaží etablovat.
Spolupráci s krajní pravicí můžeme najít i u Daniela Máčovského. Společně s nepravomocně odsouzeným extremistou Danielem Bombicem a bývalým soudcem, rusofilním politikem a neúspěšným kandidátem na prezidenta, Štefanem Harabinem se letos v červnu objevil na veřejném projednávání akceleračních zón v bratislavském hotelu Tatra. Jejich příznivci tam prosadili zrušení jednání. Na následujícím projednání se objevili také krajně pravicový poslanec Miroslav Suja a zakladatel nového hnutí Právo na pravdu, jeden z nejbohatších lidí na Slovensku v minulosti odsouzený za korupci, Zoroslav Kollár. Následovala placená debata Máčovského a Bombice s europoslankyní Juditou Laššákovou (SMER) a v srpnu „hladovka za budoucnost Slovenska“. Máčovský tak nezůstal jen u sociálních sítí. Začal svou podporu mobilizovat i offline.
Hladovka za budúcnosť Slovenska. Zdroj: FB Zapravdu.sk
To, že se online aktivita přelévá do reálného světa, přitom podle Kriššáka není náhoda. Sociální sítě neslouží jen k šíření názorů, ale také k organizování lidí. Online mobilizace přivede příznivce na konkrétní akci, ta vytvoří nový obsah a ten zase pomáhá mobilizovat další lidi. Z protivětrného narativu se tak postupně může stát skutečná politická síla.
Do tohoto příběhu zapadá i další společný prvek části aktérů: vztah k Rusku. Rusko je fosilní velmoc, fatálně závislá na exportu fosilních paliv, ale také jedním z nejaktivnějších hráčů v globální kampani proti obnovitelným zdrojům. Máčovského sociální sítě jsou proruských příspěvků plné. V březnu 2026 například sdílel text z ruského webu s titulkem „Potřebujeme Rusko hned!“ a tvrzením, že Finsko kvůli větrné energetice zmrzne. U dalších aktérů je proruská linka ještě otevřenější: Zoroslav Kollár se setkal s ruským velvyslancem a kritizuje odklon EU od ruských energií, Miroslav Suja spojuje odpor k větrným parkům s kritikou Ukrajiny a Harabin s Bombicem vykreslují zelenou transformaci EU jako útok na národní státy.
Celý text Kristíny Böhmer najdete na webu Investigatívne centrum Jána Kuciaka.
