Jak se zastavují větrné projekty na Slovácku

V rámci konzultační činnosti jsem investorovi pomáhala tento záměr představit veřejnosti. Kromě zvědavosti a opodstatněných dotazů jsem ale narážela i na spoustu mýtů a nepravdivých tvrzení. Racionální argumenty bohužel často zastínil strach a úmyslně šířené lži. Tato zkušenost mi jasně ukázala, že pokud v debatě o obnovitelných zdrojích vyhrají dezinformace, prohrajeme v ochraně klimatu i v energetické bezpečnosti.

V reakci na záměr vznikla skupina na sociálních sítích založená odpůrci projektu. Zprvu byla zaměřená pouze na Mistřice, později se skupina přejmenovala a rozšířila své působení i do Hradčovic. Šířily se v ní zavádějící a nepravdivé informace. Neseděl ani počet plánovaných turbín na úvodní fotografii. Příspěvky, které vyznívaly pozitivně k projektu, byly mazány, jejich autoři a autorky byli postupně blokováni. Objevovaly se odkazy na pochybné zdroje.

Katarína Ondrušová, známá odpůrkyně větrných elektráren ze Slovenska, byla podle místních v této skupině prakticky od začátku. Někteří proto pojali podezření, že působí v zákulisí jako poradkyně při organizaci místního odporu. Ondrušová přitom šíří nepravdivá tvrzení, například o zdravotních dopadech infrazvuku. Jako na této besedě s občany, kde je straší: “Vy to ani necítite a vznikajú srdcovocievne choroby, problémy s tlakom, nervové choroby. Buď začnete byť agresívni alebo padnete do depresií a tak ďalej.” Tyto zdravotní dopady ale nebyly nikdy spolehlivě prokázány. Navíc, v českém prostředí jsou obnovitelné zdroje používány k nahrazení fosilní energie, především spalování uhlí, které je známo jako nejdestruktivnější forma získávání elektřiny.

Ondrušová je také známá objížděním veřejných projednání k větrným projektům po celé ČR, kde mimo jiné propaguje soubor stovek pochybných studií, které mají údajně dokazovat negativní vliv VTE na zdraví lidí, zvěře, půdy i vody. Její projevy jsou typicky plné emocí a vyvolávají v lidech strach. Vedením obcí a zastupitelstvům vyhrožuje právní odpovědností za ignorování existence daných studií. Tento soubor studií se prodává na serveru zapravdu.sk za 40 EUR.

Skupinou na Facebooku se šířily i vyfabulované finanční částky. Příspěvek správkyně a zakladatelky skupiny z 18. 5. 2026 mluví o enormních dotacích pro VTE. Zmiňuje celkovou částku 400 miliard korun z Modernizačního fondu a na VTE specificky zhruba pětinu této částky, údajných 70 miliard. Na oficiálních stránkách Státního fondu pro životní prostředí se skutečně píše o tom, že do roku 2030 se očekává rozdělení zhruba 384 miliard. Jsou to investice do modernizace energetiky, které nás mají zbavit závislosti na destruktivních fosilních zdrojích, především spalování uhlí. To nám nejen ničí zdraví skrze znečišťování ovzduší, ničí přírodu skrze devastaci krajiny při těžbě, ale také kriticky ohrožuje klima. Nicméně z modernizačního fondu směřují peníze nejvíce do úspor energie (40 procent), modernizace teplárenství a rozvodů tepla (24 procent), ale také do bezemisní energetiky, modernizaci elektrických sítí a komunitní energetiky. Zhruba 17 procent jde skutečně do nových obnovitelných zdrojů, tedy cca 65 miliard korun. Nicméně to zahrnuje především podporu fotovoltaiky, ale i vodní nebo geotermální zdroje. V současnosti nejsou vypsané žádné specifické dotace na větrnou energetiku.

Na základě této vykonstruované hrozby burcuje správkyně k místnímu i celorepublikovému boji. Co přesně je na dotacích z Modernizačního fondu špatně, se už z alarmistického příspěvku nedozvíme, stejně tak chybí důkaz o propojení s konkrétním projektem v Mistřicích a Hradčovicích.

Prostředky v Modernizačním fondu existují díky emisním povolenkám v systému EU ETS. To zjednodušeně znamená, že za peníze vybrané od hlavních znečišťovatelů (producentů emisí CO₂) v oblasti energetiky, velkého průmyslu a letecké a lodní dopravy se podporuje výzkum a vývoj nových technologií, zateplování budov, transformace uhelných regionů, budování čistých zdrojů apod. To je smysl Modernizačního fondu. Má Česku pomoci dostat se k čistší, zdravější a nezávislejší energetice.

Jiný příspěvek z 9. 5. 2026 doprovází fotomontáž větrné turbíny stojící přímo uprostřed Mistřic. Podle předběžného plánu od investora měla přitom nejbližší turbína stát více než 1,3 km od nejbližšího obydlí. Zmanipulovaný obrázek tak vytváří falešný pocit ohrožení. Související text navíc útočí na zastupitelstvo, investora i projekt samotný. Očividně s cílem nepravdivé informace využít k rozpoutání vzteku obyvatel.

Jiný správce skupiny sdílel výřez z obrazovky s příspěvkem německého krajně pravicového časopisu Compact. V něm se píše, že v oblastech s mnoha větrnými turbínami je podle nespecifikované studie výrazně vyšší riziko srdečního selhání a nebezpečné srdeční arytmie. Dopady na zdraví lidí jsou přitom předmětem zkoumání během povolovacích procesů prováděných nezávislými experty. Nic podobného se nepotvrdilo.

Mnohem pravděpodobněji jde prostě o výmysl Compactu, který šíří dlouhodobě prokazatelně nepravdivá tvrzení. Ostatně sám šéfredaktor Jürgen Elsässer prohlásil, že šíří konspirace z politických důvodů. Když byl dotázán, jestli věří publikovaným teoriím QAnon, které tvrdí, že demokraté jsou spojeni se satanistickými elitami, které jí děti, tak odpověděl, že nikoliv. Prý jsou to pohádky, které mají za cíl “vytvořit kvas, z něhož vznikne politický odpor”. A tento odpor má podle šéfredaktora způsobit změnu režimu. Dobré je dodat, že Compact je xenofobní, krajně pravicové médium, šířící konspirační obsah, včetně antisemitských článků a je propojený s krajně pravicovou AfD. Šéfredaktor časopisu Jürgen Elsässer se v srpnu 2024 veřejně označil za „Putinova podporovatele“. Compact publikoval eseje ideologa ruského imperiálního postfašismu Alexandra Dugina. Dá se předpokládat, že je to součástí hybridního působení Ruské federace, která se snaží zabránit odklonu Evropy od závislosti na ruských exportech fosilních paliv.

Paradoxně se ukazuje, že zdravotní problémy dokážou vyvolat podobné kampaně skrze takzvaný nocebo efekt. Nocebo způsobuje psychosomatické problémy, skrze přehnaný strach z negativních dopadů větrných elektráren. V takovém případě tak zdraví vlastně škodí hysterický protivětrný aktivismus.

Fosilní a ruská lobby

Je zřejmé, že odpor proti větrným elektrárnám není jen spontánní „nelíbí se nám to za domem“. Vzniká kolem něj celé poradenské prostředí. Sítě a lidé, kteří radí, jak výstavbu zastavit, bez ohledu na místní podmínky a konkrétní projekt. Příkladem je web krajinalidi.cz, který působí jako součást širší anti-větrné infrastruktury. Spolek Krajina lidí od dubna 2026 propojuje expertní jádro energetiků, spjatých s proruskými stranami PRO a JASAN, s lokálními protivětrnými iniciativami. Mezi jeho hlavní postavy patří energetici Hynek Beran, Ivan Noveský, nebo Bronislav Sedláček, spoluzakladatel proruské strany JaSaN. Na jaře 2026 spolek organizoval celou řadu besed v regionech, v nich prezentoval zavádějící informace o OZE. V řadě případů se mu tak podařilo zvrátit verdikt o výstavbě v lokálních referendech. Za alternativu větrné energetiky považuje „repowering odstavovaných fosilních elektráren a uhelných dolů“ a v dlouhodobém horizontu hlavně rozvoj jaderné energetiky.

Ve videu sdíleném do skupiny a schváleném správci sedí Ing. V. Štěpán v triku s logem firmy Gazprom, což je největší ruská akciová společnost a největší světový vývozce zemního plynu. Štěpán ve videu vypouští plejádu nesmyslů, jako, že v okolí VTE nezaprší, vymizí hmyz, lidé přijdou o domy a zároveň hodnota domů klesne minimálně o 50 %. Nezdráhá se plošně osočit starosty obcí z korupce a straší velmi vážným onemocněním způsobeným vyzařováním vln z VTE. Na základě těchto nepravdivých zpráv buduje občanský odpor a rozhořčení.

Tričko s logem Gazpromu přitom není náhodná módní volba. Štěpán působil jako obchodní ředitel Českého plynárenského podniku, kde odpovídal za kontrakty na dovoz plynu — tedy v době, kdy plyn proudil do Česka téměř výhradně z Ruska. Dnes patří mezi zakladatele hnutí JaSaN, které ve svém programu vedle blokování větrné energetiky prosazuje i vystoupení z EU a NATO a jehož klip explicitně požaduje návrat k ruskému plynu místo domácích obnovitelných zdrojů.

A Štěpán není jediný, u koho vedou stopy od protivětrné paniky východním směrem. Mezi spolupracovníky hnutí JaSaN, kterého je Štěpán předsedou, patří Ivan Kratochvíl a Vladimír Štádler, kteří působili v proruské paramilitární skupině Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Její člen Ouřecký byl za účast na teroristické skupině nepravomocně odsouzen kvůli svému působení v řadách ruských sil. Další spolupracovník hnutí JaSaN, Zdeněk Strapina, uzavřel za podporu a propagaci terorismu dohodu o vině a trestu poté, co během pandemie hecoval desetitisíce sledujících k násilí proti politikům. A s JaSaNem spolupracuje i exsenátor Jaroslav Doubrava, který jezdí na okupovaný Krym za šéfem ruské okupační správy Sergejem Aksjonovem — ten ho vítá jako „našeho přítele, známého mnohaletou podporou naší země" — setkal se se šéfem sankcionovaného gangu Noční vlci a v Senátu zpochybňoval ruský masakr v Buči. Nakonec tedy strašení na vesnických besedách nese rysy hybridní kampaně. Pro Ruské hybridní sítě je zabránění modernizace energetiky jedním z prioritních témat.

Představení projektu a anketa

Ačkoliv investor chtěl představit veřejnosti záměr na veřejném projednání, po propuknutí antikampaně se rozhodl od této varianty upustit. Podle lidí z místa hrozilo, že na akci přijedou organizovaní „nabourávači“ zvenčí a ovlivní tak rozhodování těch, kterých se projekt opravdu týká – obyvatelstva Mistřic a Hradčovic. Hledaly se tak jiné cesty, jak veřejnosti záměr představit.

Proto v Hradčovicích proběhla veřejná výstava o detailech navrhovaného projektu, kam se mohli lidé přijít dozvědět podrobnosti, prohlédnout si vizualizace a o případných nejasnostech se pobavit přímo se zástupci a zástupkyněmi investora. Projekt v Hradčovicích počítal se čtyřmi elektrárnami o výkonu 4,2 - 6 MW, vzdálených více než 1,2 km od nejbližšího obydlí. Mistřický projekt uvažoval o třech až pěti věžích o stejném výkonu a vzdálenosti od nejbližšího obydlí 1,3 km a více.

Výstava vrcholila anketou, kde místní hlasovali o tom, zda s projektem na katastru jejich obce souhlasí, a kam by podle nich měla obec zainvestovat finance získané z projektu ve formě benefitů. Vedení obce tak kromě zjištění názoru lidí na projekt poskytlo občanům prostor ke spolurozhodování o rozvoji obce. I to byl ale pro odpůrce problém - nelíbilo se jim hlavně, že zprostředkování ankety platil investor. Jakkoliv je jistá obezřetnost na místě, masivní šíření nepravdivých informací efektivně blokovalo jakoukoliv racionální debatu.

Antikampaň se mezitím nevedla pouze online. Odpůrci roznášeli do schránek letáky, které upozorňovaly na chybějící debatu a konzultace s odborníky, nejasnosti ohledně zodpovědnosti za likvidaci elektráren po ukončení jejich životnosti, výskyt dudka chocholatého v území, fakt, že vyrobená elektřina poputuje do sítě a ne přímo obcím, zpochybňovaly vymahatelnost slíbených benefitů a tvrdily, že elektrárny sníží ceny nemovistostí, nebo že ovlivní přírodu, vodu i kvalitu života až do okruhu 15 km. Leták byl doplněn vizualizací - srovnáním velikosti větrníků s jinými stavbami a také poetickým textem vygenerovaným umělou inteligencí. Hlavní zprávou letáku bylo, že jediná výhoda projektu je finanční, dopady jsou ale negativní a ponesou je všichni.

Aktivisté navíc obcházeli dotčené i okolní obce dům od domu a místní obyvatelstvo osobně konfrontovali. Snažili se lidi přesvědčit, že elektrárny budou příliš hlučné, negativně ovlivní cenu jejich nemovitostí, a že jim nezastavitelný infrazvuk zničí zdraví. Někteří dokonce zmiňovali vliv na zvěř odpovídající spíše výbuchu jaderné elektrárny - rození zdeformovaných srnčat, slepice, které již nesnáší vejce a žížaly, které hromadně uhynou či emigrují do jiných lokalit.

Lidé tak neslyšeli jen argumenty o projektu, ale i strašení a absurdní fámy.

Nutno konstatovat, že tohle je součást dlouhodobějšího trendu, který byl zaregistrován již dříve v zahraničí. Argumenty na ochranu přírody jsou využívány selektivně proti obnovitelným zdrojům. Dopady na životní prostředí samozřejmě existují, ale jsou o několik řádů nižší než u fosilních zdrojů (především uhelných elektráren), které tyto zdroje nahrazují.

Mezitím přišlo vyjádření od myslivců, kteří byli proti výstavbě, a také vyjádření od krajinářského spolku ČSOP Slovácká krajina, vyjadřující se pro výstavbu.

V reakci na šíření strachu a nepodložených informací vydal starosta Hradčovic oficiální vyjádření, kde vyzval odpůrce k férovému jednání, konzultaci s vedením obce a k držení debaty v rovině faktů. Uvedl také informace na pravou míru, tedy že smlouva s investorem nebyla schválena zastupitelstvem a že za účelem informovanosti a představení projektu povolili investorovi uskutečnit výstavu, na kterou následně spoluobčany pozval. Informoval také o anketě s příslibem, že pokud se lidé k projektu vyjádří kladně, uspořádá obec referendum. V případě negativního postoje lidí mělo být jednání s investorem ukončeno.

A tak se také stalo. Tento graf znázorňuje rozložení hlasů v procentech z celkového počtu oprávněných voličů a voliček v Hradčovicích/Lhotce. Anketa není právně závazná, nicméně starosta Hradčovic na základě výsledků vydal prohlášení o ukončení spolupráce s investorem tak, jak dříve slíbil. Zastupitelstvo v Mistřicích později v hlasování projekt také zamítlo, i zde tedy investor odešel s prázdnou.

Model odporu se přitom opakuje - nejdřív Facebook a webové stránky, potom letáky, osobní obcházení lidí, případně narušení racionální debaty během veřejných projednání. Další praktikou je zahlcení starostů a starostek žádostmi podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Často jde o copy-paste či umělou inteligencí generovaný obsah, který má obce administrativně přetížit, projekt zbrzdit a starostky a starosty zastrašit. A také o vliv krajně pravicových hráčů v účelovém šíření fám, ale i působení ruské propagandy, která se snaží zabránit Evropě v úspěšném přechodu na domácí obnovitelné zdroje.

Příběh ze Slovácka ukazuje, jak dezinformace a organizovaný odpor mohou zablokovat rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku a tím prodlužovat naši závislost na fosilních zdrojích, dovozu paliva ze zemí s autoritářskými režimy a přispívat k vysokým cenám energií.

Samotné obce se tímto rozhodnutím připravily o desítky milionů korun. V Hradčovicích to mohlo být až sto milionů v případě výstavby 4 turbín, v Mistřicích ještě více - turbín zde mohlo stát až pět. Dalším bonusem mohla být silová elektřina zdarma pro obyvatelstvo. Nejde ale jenom o peníze. Jde o naši energetickou bezpečnost a schopnost udržet přijatelné klima na naší planetě. Nějak energii vyrábět musíme.

Lokální obyvatelstvo má mít jednoznačně otevřenou cestu k tomu, aby se vyjádřilo ke stavbám, které budou růst v jeho okolí. Ale případ Slovácka ukazuje, jak se z lokální debaty o větrných elektrárnách může stát ideologická dezinformační operace plná falešných a neúplných informací, strašení, tlaku na obce, zahlcování úřadů a vytváření dojmu masivního odporu.

Jak by hlasování dopadlo bez masivní dezinformační kampaně, se už nedozvíme. Jisté ale je, že rozhodování v atmosféře strachu a klamů věcné debatě nikdy neprospívá.

Autorka pracovala pro konzultační firmu, kterou si najal investor na práci spojenou s představením projektu veřejnosti. Informace v článku jsou veřejně dohledatelné.

Článek byl aktualizován 25. 8. 2026.